July 2010

pátek / druhý pracovní den

23. july 2010 at 18:52 | Mishka |  *13 měsíců v roce
lights
dneska už to bylo lepší než v úterý. dokázala jsem "zákazníkům" poradit, kde co najdou, a dokonce jsem poradila anglicky mluvící holčině ohledně samo-opalováků ! ! potom salát s kuřecím masem v Pegasu a domů : )
znáte Paula? toho Paula, co jsem mu tady onehdá psala ten výplach. tak Paul si udělal Facebook. on! takový odpůrce počítačů! nejde mi o něj, jde mi o mě.. víte kolik důvodů budu mít každý den k žárlivosti? ? : D
myslím, že nový design mě uspokojí na dost dlouhou dobu (zřejmě až do zimy a možné i déle : )
na konci minulého a začátku tohoto týdne jsem měla nakupovací orgie - slevy → Zara → tričko z "organic cotton",
HaM →
černá taška přes rameno s luxusní mašlí no a potom Resrved → malá kabelečka z béžové koženky ♥ no a potom ty dvoje (skoro troje!) nové boty od Batě - červené plyšové žabky a červené kárované slamáčky s červenou saténovou stužkou k uvázaní kolem lýtka ♥ no dobře té červené už je dost! : D
v úterý proběhla premiéra letního kina - zašly jsme s Verr na Ženy v pokušení - můj názor → nic moc dámy a pánové, nic moc..
chtěla jsem next week zajít někam s Paulem... kurňa neměl si dělat ten facebook, neměl...
jinak vcelku žádná životní změna, až na tu brigádu : )
málem bych zapomněla! : ) zamilovala jsem se do jednoho telefonu : )

tak pápá a kupujte si Alverde : P


The difference between a true story and a fictional one is this : a fictional story has an ending, but a true story does not. When we have read the last page of a fictional story, we know everything: there is nothing more to discover. In a true story, there is always more to find out, because we can never know it all.

People often say that real life is stranger than fiction. It can certainly be just as frightening - and sometimes much more worring.

This is true story about me : )

Bienále, hour in dressingroom and now waiting for my Mum

14. july 2010 at 13:41 | Mish-ka |  *13 měsíců v roce
Bienále 2010
neříkala jsem, že o prázdninách nebudu psát? hmm.. omlouvá mě jenom ta spousta volna ; ) každý den je zážitek, aspoň pro mě : ) začíná to uvařením bylinkového čaje proti pocení, po jehož vypití jsem zpocená jako čuník : ) potom nějaký to žrádýlko k snídani a no a odtud se to každý den liší... : )

tak třeba dneska jsem si od 30. června po prvé natáhla budík - musela jsem na gyndu ...eh! dnes jen průměrná půlhodinka posedávání v čekárně s výrazem "ne, já nejsem těhotná!" potom nohy do praku (hláška Pazderkové - Na Stojáka, znáte?) a útěk pryč.. dost jsem se nasmála : "miško, co antikoncepce, už jsme se o ní bavily?" "bavily, ale zatím není potřeba" "jo to já né, chraň tě banbů" : D potom ještě moje fešná otázka o prášky pro posunutí menstruace : "nebudeš moct na sluníčko, může ti být zle a někdy to potom zase nejde zastavit" "jo, tak já zkusím ty tampony" : D
celkem mě zděsila nevšední druhá sestra.. těžko říct, na co si tam chudinka hrála, protože byla zlá (baba) a očividně navíc
: P


asi poprvé jsem byla tak nervózní, že se mi klepali nohy.. trapas : D ale konec o doktor-kách a sestrách : )

musela jsem se nějak odměnit, tak jsem si zašla na hoďku do H&M, můj nejoblíbenější obchod na celém celičkém světe! : ))) potom mě nalákala hudba z Reservedu přes ulici a nakonec jsem zašla do knihovny... měli Aftedark od Murakamiho ♥ hltám každé slovo! : ) a vzala jsem si jenom tak z čuriny pár výtisků National Geographic (neměli ho anglicky : (

no a teď se dívám na svoje slaměnky, čekám až mi zavolá Mum a půjdu si zkusit boty do tanečních (v životě jsem neměla boty na podpatku vyšším jak 2 cm.. i hate them! : D tak uvidím : ) a potom ji zavedu hned vedle do již zmiňovaného Reservedu a ukážu ji tu neskonale krásnou béžovou koženkovou kabelku a hned na to si ji půjdu koupit! : P začínám být shop-alkoholik - včera dvoje boty (teda víte co, slevy.. dvoje boty dohromady za sedm stovek.. ale tak Baťa : ) dneska možná další a pak ta taška... ještě že jsem si po dlouhé době zašla do Mahenky, jinak bych to už asi nevydržela a "nakoukla" do Dobrovského a vykoupila to tam.. ách, miluju tu jejich literární kavárnu : )
můj dnešní obídek : ) ↑

ÚTERÝ

13. july 2010 at 12:13 | Mish-ka |  *13 měsíců v roce
         
65464

zpocená, naprosto hotová.. a to ještě nic nezačalo.. dneska jsem udělala akci tisíciletí, stoupla jsem si do vany a otočila jenom modrým kohoutkem... proudy ledové - doopravdy hrozně ledové! - vody začali stékat (mohla bych dodat "po mém nahém těle", ale nechci vás přivádět k rozpakům) - tak dobře - po mém nahém těle... nikdy jsem neměla ráda studenou vodu, těžko říct, kde se ve mně vzalo tolik odvahy zůstat nehybně stát a užívat si tu naprosto ledovou spršku..

           nasednu na jedničku, sjedu na hlavas, potom na osmičku a 25 minut úmorné cesty v přeplněné a pořádně vyhřáté tramvaji až na předposlední zastávku.. jestli to čte vrah, už určitě ví, kde bydlím! : D pak kolem papírnictví a kasina a posledním vchodem k babičce a dědečkovi.. ano, správně. jdu se pochlubit svým vysvědčením.. to víte, první ročník, žádná trojka, ale pofidérní čtyři dvojky... měla jsem mít "jenom" tři... kráva češtinářka! : D

pořádně najezená, nabalená ovocem zpět na zastávku a cesta až domů.. a doma? asi se znovu
4564
mrknu na jazykový kurzy, abych byla schopná odpovědět všechny otázky, které na mě Papá vychrlí, až se ho velmi taktně zeptám, jeslti nemůžu příští prázdniny na dva týdny vypadnout do Anglie... mimochodem asi pojedeme na Slovensko! jupí! Nízké Tatry těšte se! : D


Znáte ten pocit, kdy je vám tak hezky, až je vám z toho úzko?

12. july 2010 at 17:42 | Mish-ka |  *13 měsíců v roce
         
Před dvěma roky, Přesněji 24. května 2008. Seděli jsme na parapetu a zády se opírali o okno, které by svou velikostí mohlo konkurovat výloze. Výstavní pavilon byl zaplněn lidmi a já se občas ohlédla k eskalátorům vedoucím k restauraci, kde mezi stoly - možná - pobíhala Bianka.
           Seděli jsme vedle sebe, ale nedotýkali se. O něčem jsme mluvili. Pravděpodobně jsme probíral nějaký zážitek onoho dne a že bylo o čem mluvit. Brno slavilo výročí BVV a Muzejní noc. Pomalu začínalo být šero.
           "Je to zvláštní. Před rokem jsme se skoro neznali, jen ty pohledy a teď..."
           "To je pravda."
Ten večer jsme se po prvé dotkli. Nebyl to polibek. Běželi jsme davem a on mě chytil za ruku - snad abychom se neztratili jeden druhému.. V mých vzpomínkách se mi celá ta scéna přehrává jako zpomalený film, který nemůžu zrychlit. Hlasitou hudbu kvůli které jsme na sebe museli křičet ve vzpomínkách neslyším.
           Cítím jeho ruku na pravém předloktí, vídím jeho úsměv a modré oči. Všechno ostatní je rozmazané.
           Vnímala jsem hudbu, jeho kůži na mé, jeho modré oči. V ten moment jsem to necítila, ale to co cítím teď, dva roky po všem, to je láska.
           Proč se to stalo? Proč přestoupil na naši školu. Proč se promíchaly třídy a já skončila v té jeho i bez jakékoli znalosti němčiny. Tolik hodin v účku. Modré brýle co mu tak slušeli a které za pár měsíců už nemusel nosit. Vánoční dárek. Byla to poslední naděje?
           Miluje mě ještě? Protože já ano! Až teď. Já vím. Proč až teď ptáš se.. Co ti mám odpovědět? Moc brzo. Našel sis mě dřív než já pochopila, že i já našla Tebe. Má lásko. Znáš mě natolik dobře, aby jsi rozuměl tomu, co se ve mně odehrává, při psaní těchto řádků?
           Musela jsem Tě ranit. I když to nepřiznáš určitě jsem tě ranila, protože jestli jsi mě doopravdy miloval, muselo ti mé hloupé chování ublížit.
           Omlouvám se. Vážně se omlouvám! Tak moc mě to mrzí..
          
           Některá rána mě uklidní vzpomínka na to tvé heslo: "Nikdy není pozdě", ale některé večery se ptám: "Není už pozdě pro nás dva?"

Miška

4. - 6. 7. 2010 camping : D

9. july 2010 at 12:13 | Mish-ka |  *13 měsíců v roce
           Byla jsem stanovat (!), nemůžu vám o tom skoro nic napsat, protože všechno co o tom napíšu nebude úplné, museli byste být já a cítit to stejné co já při každé vzpomínce.. Můžu jen napsat, že jsem vypila litr bílého a něco málo červeného vína a po prvé v životě jsem byla mrtě opilá (!) : D bylo to doopravdy krásné, protože jsem se smála na celé kolo a opilá Verr se mnou. Katka se opila asi tak o polovinu míň než my dvě s Verr a hrozně se přemáhala, aby se nezačala smát, když jsme spadli za stanem (o půl druhé ráno dámy a pánové!), ale nakonec spadla taky a smáli jsme se za stanem : P
           Mohla bych napsat i něco o těch dvou (jak vysoké číslo!) cigaretách.. Katka nás naučila šlukovat a zatímco se nám chladilo víno v Nových Mlýnech, dusily jsme se s Verr na osuškách a odháněli hejna komáru repelentem proti klíšťatům, což jsme zjistili až druhý den..
           Na závěr ještě ta úděsná kocovina, která mě chytala už když jsme šli ve čtyři ráno spát - nemohla jsem zavřít oči, protože se se mnou okamžitě začal otáčet svět.. Ráno to bylo ještě horší, při pohledu na jídlo se mi zvedal žaludek a svět se mnou motal, ke všemu ještě začalo pršet, což jsem ale posléze přivítala, udělalo se chladno a zatímco holky snídaly ve spacácích já jsem seděla v kraťasích a tričku před stanem a snažila se napodobovat předporodní dýchání.. nakonec jsme to všechny tři ještě na chvilku zalomily, sbalily krosny a stan a vydaly se na bus a potom na rychlík : )

          (Je to dost zkrácená verze, ale jak říkám, musela bych vám psát i o hodně věcech z minulosti, aby jste pochopili všechny vtipy a u něčeho by ani detailní popis nestačil : )


          

užívejte léta, volna, přátel a hlavně mládí!

3. july 2010 at 20:00 | Mish-ka |  *13 měsíců v roce
Milion Čechů odjíždí na dovolenou hlásá mi nejnovější zpráva novinek.cz a já budu asi milion první Češka, co taky odjede dovolenkovat. Spíš než to se hodí slovo stanovat. K tomu bych ještě měla dodat po prvé! :D ano, jedeme stanovat s holkama! těším se a moc! (kdo by se netěšil, že? : )

usmějte se a udělejte mi radost: běžte ven : )
a tohle si k tomu pusťte : )
ps. toto je první článek měsíce července a já doufám, že bude taky poslední, že nebudu mít čas, chuť ani potřebu vám psát.. až pak na konci.. na konci napíšu článek "prázdniny 2010 aneb..."